Dřevěné šperky
ručně vyráběné dřevěné náušnice, přívěšky a oblázky
ručně vyráběné dřevěné náušnice, přívěšky a oblázky
Dřevěná kousátka
ručně vyráběná kousátka ze dřeva listnatých stromů
ručně vyráběná kousátka ze dřeva listnatých stromů
Aponka
V roce 2010 se mi narodil syn. Když jsme se dostali k období prořezávání zoubků, dostali jsme od známých plastové kousátko. Představa, že jedna z prvních věcí, které bude mé dítě "žužlat", bude kus plastu, se mi vůbec nelíbila. Hledala jsem proto na internetu nějaké alternativy, ale moc jsem nepochodila. Tak jsem si vzpomněla na lipovou větev, kterou jsem si před časem přivezla, když jsem potkala člověka prořezávajícího alej, a pustila se do výroby. Tak vzniklo první dřevěné kousátko. Moc se mu líbilo, a tak jsem udělala ještě dvě další. Pak jsem udělala pro synka kamarádky, pak pro další děti známých...
Nakonec jsem se rozhodla kousátka prodávat, neboť si myslím, že miminka by měla nejdřív držet v ruce něco, co pochází z přírody (a je vyráběno člověkem, kterému to dělá radost) místo kusu umělé hmoty vyráběného strojem.
Ještě něco k výrobě
Dřevo na kousátka mi často nosí sousedi či kamarádi, kteří prořezávali zahradu. Část dřeva mám také od starostky naší obce, které dodávám kousátka na vítání občánků - moc se jí líbí myšlenka dávat miminkům kousátka ze dřeva, které vyrostlo u nás. Takže když je potřeba prořezat cyklotrasu či lesní cestu do školy, vhodné dřevo pak putuje ke mně. Kvůli kousátkům tedy stromy nekácím.
Výroba kousátek už na mě zanechala "profesionální deformaci". Kdykoli třeba na výletě uvidím na něčí zahrádce vyskládané dřevo, už přes plot prohlížím, jestli tam není nějaký "poklad" a jsem schopna i zazvonit u cizích dveří a žebrat, že tak krásné polínko přeci nemohou spálit:o)
Při výrobě mi hodně pomáhá vrtačka, kromě nařezání a provrtání základního otvoru však kousátka stále držím v ruce, hrdě tak jejich výrobu mohu nazývat ruční prací. Výsledný tvar kousátka záleží na každém malém pohybu, i když si tedy např. srdíčka z jedné větve mouhou být podobná, stejná nikdy nebudou.
Výroba kousátek je pro mne meditací a odpočinkem. Je-li zakázek hodně, je výroba i fyzicky náročnou prací, z které mohou bolet svaly i záda. Vždy však pracuji s vědomím, že dělám něco dobrého a prospěšného, takže mi práce přináší radost.
V roce 2010 se mi narodil syn. Když jsme se dostali k období prořezávání zoubků, dostali jsme od známých plastové kousátko. Představa, že jedna z prvních věcí, které bude mé dítě "žužlat", bude kus plastu, se mi vůbec nelíbila. Hledala jsem proto na internetu nějaké alternativy, ale moc jsem nepochodila. Tak jsem si vzpomněla na lipovou větev, kterou jsem si před časem přivezla, když jsem potkala člověka prořezávajícího alej, a pustila se do výroby. Tak vzniklo první dřevěné kousátko. Moc se mu líbilo, a tak jsem udělala ještě dvě další. Pak jsem udělala pro synka kamarádky, pak pro další děti známých...
Nakonec jsem se rozhodla kousátka prodávat, neboť si myslím, že miminka by měla nejdřív držet v ruce něco, co pochází z přírody (a je vyráběno člověkem, kterému to dělá radost) místo kusu umělé hmoty vyráběného strojem.
Ještě něco k výrobě
Dřevo na kousátka mi často nosí sousedi či kamarádi, kteří prořezávali zahradu. Část dřeva mám také od starostky naší obce, které dodávám kousátka na vítání občánků - moc se jí líbí myšlenka dávat miminkům kousátka ze dřeva, které vyrostlo u nás. Takže když je potřeba prořezat cyklotrasu či lesní cestu do školy, vhodné dřevo pak putuje ke mně. Kvůli kousátkům tedy stromy nekácím.
Výroba kousátek už na mě zanechala "profesionální deformaci". Kdykoli třeba na výletě uvidím na něčí zahrádce vyskládané dřevo, už přes plot prohlížím, jestli tam není nějaký "poklad" a jsem schopna i zazvonit u cizích dveří a žebrat, že tak krásné polínko přeci nemohou spálit:o)
Při výrobě mi hodně pomáhá vrtačka, kromě nařezání a provrtání základního otvoru však kousátka stále držím v ruce, hrdě tak jejich výrobu mohu nazývat ruční prací. Výsledný tvar kousátka záleží na každém malém pohybu, i když si tedy např. srdíčka z jedné větve mouhou být podobná, stejná nikdy nebudou.
Výroba kousátek je pro mne meditací a odpočinkem. Je-li zakázek hodně, je výroba i fyzicky náročnou prací, z které mohou bolet svaly i záda. Vždy však pracuji s vědomím, že dělám něco dobrého a prospěšného, takže mi práce přináší radost.
